Sofistikovaná nová studie sledovala vztah mezi používáním sociálních sítí u raných dospívajících a změnami v jejich mozku během tříletého období. Nový výzkum zjistil, že častější kontrola sociálních médií byla spojena s větší citlivostí na sociální odměny, ale odborníci zdůrazňují, že zjištěné mozkové změny nelze z těchto předběžných zjištění potvrdit ani jako kauzální, ani prohlásit za škodlivé.
Obrazovky se v moderním životě rychle staly tak rozšířenými, že se pro výzkumníky, kteří se snaží pochopit, jaký mají dopad na naše zdraví a vývoj, staly docela výzvou. Pro teenagera může čas strávený u obrazovky znamenat mnoho různých věcí, od používání notebooku pro školní úkoly až po procházení Instagramu na chytrém telefonu.
Takže navzdory některým studiím, které celý čas strávený na obrazovce soustředily do jediné homogenní aktivity, začínají výzkumníci oddělovat různá digitální chování. Jedna zajímavá studie z roku 2019 například zjistila, že aktivita televize a sociálních médií koreluje se zvýšenými příznaky deprese u teenagerů, zatímco používání videoher a počítače mělo malý negativní účinek.
Tento nový výzkum od neurovědců z University of North Carolina v Chapel Hill si kladl za cíl konkrétně se zaměřit na neurovývojové účinky používání sociálních médií u teenagerů. Unikátní studie přijala 169 studentů školy a sledovala je po dobu tří let.
Na začátku studie byl každý 12letý účastník dotázán, kolikrát denně kontroloval své zdroje na sociálních sítích. Ti, kteří kontrolovali své sociální sítě 15 nebo vícekrát denně, byli klasifikováni jako běžní uživatelé. Neobvyklí uživatelé kontrolovali sociální média méně než jednou denně, zatímco mírní uživatelé byli uprostřed. Během následujících tří let účastníci podstupovali každoroční vyšetření magnetickou rezonancí, během nichž hráli hru navrženou tak, aby spustila mozkovou aktivitu v oblastech spojených s reakcemi sociální zpětné vazby.
Nápadné zjištění odhalilo, že děti s obvyklým chováním při kontrole sociálních médií vykazovaly větší aktivitu v částech mozku souvisejících se sociálním očekáváním a sociálními odměnami. A během tříletého období studie se citlivost v těchto oblastech mozku zvýšila.
„Zjištění naznačují, že děti, které vyrůstají a častěji kontrolují sociální média, začínají být přecitlivělé na zpětnou vazbu od svých vrstevníků,“ vysvětlila odpovídající autorka Eva Telzer.
Vzhledem k úzkému zaměření studie je Telzer opatrný a zdůrazňuje, že tato zjištění nemusí nutně znamenat, že sociální média způsobují škodlivé změny mozku dospívajících. Nejen, že výsledky nejsou schopny určit oběti, ale mohou také jednoduše odhalit přirozené vývojové změny u některých dětí, které nejsou ani dobré, ani špatné.
„Nevíme, jestli je to dobré nebo špatné – pokud se mozek přizpůsobuje způsobem, který umožňuje dospívajícím orientovat se a reagovat na svět, ve kterém žijí, může to být velmi dobrá věc,“ řekl Telzer pro HealthDay. „Pokud se to stává nutkavým a návykovým a bere jim to schopnost zapojit se do jejich sociálního světa, může to být potenciálně maladaptivní.“
V rozhovoru pro New York Times Jeff Hancock z laboratoře Stanford Social Media označil novou studii za „velmi sofistikovanou“, ale naznačil, že není jasné, zda sociální média způsobují tyto specifické změny mozku. S odkazem na problém slepice a vejce Hancock uvedl, že studie může odhalovat vývoj určitých osobnostních charakteristik, díky nimž je u některých dětí pravděpodobnější, že budou přitahovány časté používání sociálních médií. Tedy místo sociálních sítí způsobující tyto mozkové změny, používání sociálních médií může být jednoduše odrazem určitých vlastností.
„[The researchers could be] navazují na rozvoj extroverze a extroverti častěji kontrolují své sociální sítě,“ řekl Hancock. „Existují lidé, kteří mají neurologický stav, což znamená, že je s větší pravděpodobností přitahuje častá kontrola. Nejsme všichni totéž a měli bychom si přestat myslet, že sociální média jsou pro všechny stejná.“
Zdroj: Univerzita v Severní Karolíně v Chapel Hill
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
