Víme, že strava a životní styl hrají obrovskou roli při nástupu nemocí a zvládání mnoha zdravotních problémů, ale pro mnohé z nás je provádění dlouhodobých změn snazší říci, než udělat. Vědci však nyní prokázali, že konzumace rostlinné stravy po dobu pouhých dvou měsíců má významný a významný dopad na náš biologický věk, který je jedním z klíčových ukazatelů zdraví, jak stárneme.
Vědci se zabývali „epigenetickými hodinami věku“ a tím, jak může strava ovlivnit naše buněčné zdraví na mikroúrovni. Zatímco naše datum narození určuje náš číselný nebo chronologický věk, stav našich buněk, tkání a orgánových systémů nám dává informace o našem biologickém věku. I když s tím, jak se čísla na našich narozeninových přáních mění s každým rokem, můžeme udělat jen málo, máme určitou kontrolu nad tím, jak rychle biologicky stárneme.
S ohledem na to chtěli vědci změřit, zda přechod na veganskou stravu na krátkou dobu měl nějaký dopad na biologické markery věku, což přináší epigenetiku do centra pozornosti. Novou oblastí výzkumu je epigenetika, která se zabývá buněčným věkem a externě ovlivněnou genovou expresi, která má zase významný dopad na naše zdraví.
„Naše epigenetické procesy jsou v našich tělech pod vynikající kontrolou, ale jsou také extrémně ovlivněny prostředím,“ řekl Payel Sen z programu intramurálního výzkumu Národního institutu stárnutí, který se této nejnovější studie nepodílel. „Řekněme, že půjdete na pláž a budete vystaveni mnoha ultrafialovým paprskům.“ Některé oblasti genomů vašich kožních buněk na to zareagují a vytvoří vedlejší produkty, které nemusí být dobré pro naši pokožku.“
Podobně to, co jíme, přímo ovlivňuje náš epigenom, zapíná a vypíná geny, které mohou být zdraví prospěšné i škodlivé. Tato studie z roku 2023 zkoumala, jak lze výživu využít k ovlivnění genové exprese k prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a dalších metabolických stavů. Epigenetické modifikace se také podílejí na zánětu u mnoha poruch, stejně jako u obezity, osteoporózy a cukrovky.
Vědci v této nejnovější studii se rozhodli změřit, jak může krátkodobá veganská strava změnit biologické známky stárnutí těla ve srovnání s všežravým životním stylem. Aby tak učinili, naverbovali 21 sad jednovaječných dvojčat s průměrným věkem 40 let a jedné přiřadili osmitýdenní zdravý veganský dietní plán a druhému zdravý všežravý dietní plán ve stejném časovém rámci.
Klíčovým biomarkerem byla změna v methylaci DNA – proces, při kterém se k DNA nebo proteinům přidává malá molekula známá jako methylová skupina, což v podstatě inhibuje nebo spouští genovou expresi. Je to jeden z hlavních způsobů měření epigenetických změn (jiné jsou prostřednictvím modifikace histonů a nekódující RNA). Metylace DNA je také spojena s procesem stárnutí, který se s přibývajícím věkem zvyšuje.
Zjistili, že zatímco obě dvojčata zahájila studii s podobnými základními skóre, u těch na veganské stravě došlo v osmi týdnech k významným změnám v markerech podporujících biologický věk. Staví na výsledcích předchozí studie z listopadu loňského roku, která hodnotila HDL-C, glukózu, inzulín, TMAO, vitamín B12 a ukazatele hmotnosti účastníků za stejné zkušební období.
„Pozorovali jsme významné změny pomocí epigenetických věkových hodin u zdravých jednovaječných dvojčat, což naznačuje krátkodobé výhodné výhody stárnutí pro veganskou stravu s omezeným příjmem kalorií ve srovnání s všežravou dietou,“ poznamenali vědci. „Tato zjištění jsou v souladu s předchozím výzkumem zdůrazňujícím potenciální účinky rostlinné stravy proti stárnutí, známé pro svůj bohatý obsah antioxidantů a protizánětlivé vlastnosti.“
Aby vědci vyhodnotili souhru mezi stravou a epigenetikou, hodnotili jednotlivé věky 11 orgánových systémů: srdce, plíce, ledviny, játra, mozek, imunitní, zánětlivý, krevní, muskuloskeletální, hormonální a metabolický. Ve veganské skupině zjistili významný pokles věku v pěti – zánětlivých, srdečních, hormonálních, jaterních a metabolických systémech – zatímco u všežravců se epigenetické hodiny nepohnuly.
Celkově tato kohorta založená na rostlinách snížila svůj biologický věk v průměru o 0,63 roku (nebo o něco málo přes 7,5 měsíce) za pouhých osm týdnů. Došlo také ke snížení biologického věku každé osoby ve srovnání s jejím chronologickým věkem, který se rovnal 0,0312 jednotek. V podstatě to znamenalo, že tito účastníci měli biologický věk nižší, než jaký byste očekávali od někoho v jejich chronologickém věku.
Existují však určitá upozornění. Všežravci museli každý den sníst 170 až 225 gramů masa, jedno vejce a 1,5 porce mléčných výrobků. V prvních čtyřech týdnech jedli všichni účastníci speciálně připravená jídla, zatímco ve druhé polovině studie byli ponecháni svému osudu. Veganská skupina také konzumovala o 200 kalorií denně méně během prvních čtyř týdnů připravovaných jídel a na konci studie zhubla v průměru o 2 kg (4,4 lb) více než skupina všežravců. Je tedy třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda pozitivní epigenetické výsledky byly zcela výsledkem diety nebo vedlejším účinkem hubnutí.
„Je možné, že snížení příjmu energie mohlo potenciálně změnit způsob, jakým byla změněna DNA účastníků,“ řekl Dr Duane Mellor, mluvčí Britské dietetické asociace. „Další důležitou úvahou bylo, že veganská skupina byla požádána, aby snědla dvojnásobný počet porcí zeleniny, více ovoce a více luštěnin, ořechů a semen než skupina všežravců.“
Je zajímavé, že ve skupině všežravců došlo k některým klíčovým změnám v neurotransmiterech a metabolických markerech.
„Nárůst tryptofanu a serotoninu, neurotransmiteru syntetizovaného z tryptofanu, naznačuje potenciální dopady na regulaci nálady a další funkce zprostředkované serotoninem v reakci na zvýšený příjem živočišných bílkovin bohatých na tryptofan ve stravě všežravců,“ poznamenali vědci. „Adenosin, nukleosid, který podporuje spánek a snižuje úzkost, vykazuje nárůst, což ukazuje na potenciální změny v endogenním metabolismu při dietě všežravců. Tato zjištění podtrhují nuanční souhru syntézy neurotransmiterů, metabolismu lipidů, mikrobiální aktivity a metabolismu purinů souvisejících s dietou všežravců.“ vzory.“
Dodávají, že je zapotřebí další výzkum, zejména v souvislosti se stravou, hmotností a stárnutím, stejně jako s dlouhodobými zdravotními dopady veganské stravy.
Nicméně studie také zdůrazňuje rostoucí zaměření na personalizovanou medicínu a epigenetiku jako nástroj ke zpomalení procesu stárnutí. Vedoucí autor Varun Dwaraka je také vedoucím bioinformatiky ve společnosti TruDiagnostic pro epigenetické testování, která prodává své epigenetické testy jako proaktivní způsob, jak „zvrátit vaše stárnutí“. Při ceně 499 USD za sadu však může být dostupnější vzdát se masa a mléčných výrobků na osm týdnů.
„Tato komplexní zjištění podtrhují komplexní souhru mezi stravou, epigenetickou regulací, imunitní funkcí a metabolickým zdravím a nabízejí cenné poznatky pro budoucí výzkum a personalizované zdravotní zásahy,“ uzavřeli vědci.
„Celkově lze říci, že přínosy, pokud jde o změnu metylace DNA, jsou teoretické a nejsou přímo spojeny s delším životem a změny způsobené stravou mohou být způsobeny veganskou skupinou, která jí více rostlin, a nikoli tím, že veganská strava je zdravější než smíšená strava. „Klíčem pro jakoukoli dietu s živočišnými produkty nebo bez nich je to, že se skládá ze široké škály potravin, včetně zeleniny, ovoce, ořechů, semen, fazolí, hrachu a čočky s celozrnnými a pokud chcete konzumujte je v mírném množství masa a mléčných výrobků. Pokud si nepřejete konzumovat živočišné produkty, pak musíte do svého jídelníčku zařadit alternativní zdroje živin včetně jódu, železa, vápníku spolu s vitamíny B12 a D spolu se zdrojem omega 3 mastných kyselin.“
Výzkum byl publikován v časopise BMC Medicína.
Zdroj: Springer Nature přes Scimex
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
