Naše oblíbená hudba nám může pomoci vyrovnat se s bolestí

Nová studie zjistila, že poslech naší oblíbené hudby a emocionálních reakcí, které vyvolává, zvláště pokud je hořkosladká, je při snižování našeho vnímání bolesti účinnější než neznámá relaxační hudba. Zjištění naznačují, že hudba může být dobrým analgetikem bez drog.

Koncem 90. let zpívala anglická rocková skupina The Verve: „Protože je to hořkosladká symfonie, takový je život.“ Podle nové studie se zdá, že kapela mohla něco dělat, zvláště pokud jde o vliv hudby na naši zkušenost s bolestí.

Vědci z Université de Montréal zjistili, že naše oblíbená hudba, zejména emoce vyvolané poslechem hořkosladké hudby, mohou být účinným způsobem, jak snížit naše vnímání bolesti bez drog.

„V naší studii ukazujeme, že oblíbená hudba vybraná účastníky studie má mnohem větší vliv na snížení akutní tepelné bolesti než neznámá relaxační hudba,“ řekl Darius Valevicius, hlavní autor studie. „Také jsme zjistili, že emocionální reakce hrají velmi silnou roli při předpovídání, zda bude mít hudba vliv na bolest.“

Již dlouho je známo, že hudba má hypoalgetický účinek, což znamená, že způsobuje sníženou citlivost na bolestivé podněty. Aby však vědci zjistili, jaký druh hudby byl nejúčinnější pro snížení bolesti, vyvolali středně bolestivé tepelné stimuly na vnitřním předloktí 63 účastníků, což byl pocit podobný přiložení horkého čajového šálku na kůži. Bolest byla spojena s hudebními úryvky, z nichž každá trvala asi sedm minut.

Poslech jejich oblíbené hudby výrazně snížil intenzitu bolesti a nepříjemnosti účastníků ve srovnání s kontrolními skladbami nebo tichem. Neznámé skladby určené k relaxaci neměly na pocit bolesti takový účinek jako oblíbená hudba účastníků.

„Kromě toho jsme použili zakódovanou hudbu, která napodobuje hudbu ve všech směrech kromě její smysluplné struktury, a můžeme proto dojít k závěru, že hypoalgezii pravděpodobně nezpůsobuje jen rozptýlení nebo přítomnost zvukového podnětu,“ řekl Valevicius.

Výzkumníci poté provedli rozhovory s účastníky o jejich oblíbených písních a provedli analýzu týkající se čtyř témat souvisejících s kategoriemi emocionálního zážitku: energizující/aktivující, šťastný/veselý, uklidňující/relaxační a dojemný/hořkosladký. Chtěli zjistit, zda témata emocí mohou modulovat hypoalgetický účinek oblíbené hudby.

„Zjistili jsme, že zprávy o dojemných nebo hořkosladkých emocionálních zážitcích mají za následek nižší hodnocení nepříjemnosti bolesti, která byla způsobena intenzivnějším požitkem z hudby a větším hudebním mrazením,“ řekl Valevicius.

I když ve své práci nedefinují „hudební mrazení“, vědci poukazují na předchozí neurologické studie, které naznačují, že dopaminová dráha v mozku může být zásadní jak pro požitek z hudby, tak pro zimnici vyvolanou hudbou. U některých lidí se podle vědců může zimnice projevit jako brnění, třes nebo husí kůže.

Vědci si jsou vědomi omezení své studie, včetně toho, jak dlouho účastníci poslouchali hudební ukázky. Například delší poslech relaxační hudby může mít silnější účinky než kratší skladby poslouchané ve studii. Další výzkum by se mohl podívat na to, zda je oblíbená hudba účinná při snižování netepelné bolesti, jako je mechanická stimulace nebo chronická bolest.

„Zejména pokud jde o témata emocí v oblíbené hudbě, jako je dojemná/hořkosladká, zkoumáme nové dimenze psychologie poslechu hudby, které nebyly dobře prostudovány, zejména v souvislosti s úlevou od bolesti,“ řekl Valevicious. „V důsledku toho jsou data, která máme k dispozici, omezená, ačkoli předběžné výsledky jsou poměrně silné.“

Zdroj: Frontiers