Doba spánku spojená s komplikacemi diabetu







Mikrovaskulární onemocnění postihuje malé krevní cévy, zejména v ledvinách a očích, a je častou diabetickou komplikací. Diabetická nefropatie způsobuje zhoršení funkce ledvin a případné selhání; diabetická retinopatie může vést ke ztrátě zraku a slepotě. Je tedy zásadní zastavit mikrovaskulární onemocnění dříve, než progreduje.

Studie zjistily, že mikrovaskulární onemocnění je spojeno s rizikovými faktory, jako je obezita, vysoký krevní tlak, fyzická nečinnost a špatně kontrolovaná hladina glukózy v krvi. Nyní nová studie vedená univerzitní nemocnicí v Odense v Dánsku identifikovala další rizikový faktor mikrovaskulárního onemocnění u diabetiků 2. typu: spánek. Zvláště příliš mnoho nebo příliš málo.

Předchozí výzkumy ukázaly, jak důležitý je spánek pro udržení optimálního zdraví. Příliš mnoho nebo příliš málo spánku bylo spojeno se sníženou kognitivní výkonností, bylo zjištěno, že nedostatek spánku zvyšuje citlivost na bolest a nepravidelné spánkové vzorce jsou spojovány s obezitou, vysokým krevním tlakem a dalšími metabolickými poruchami.

Pro tuto studii vědci získali data od podskupiny účastníků zapojených do studie Dánského centra pro strategický výzkum diabetu 2. typu (DD2). Účastníci měli na sobě akcelerometr po dobu 10 dnů, aby měřili dobu spánku, která byla klasifikována na krátký (méně než sedm hodin), optimální (od sedmi do méně než devět hodin) nebo dlouhý (devět hodin a více). Vědci také sledovali přítomnost nefropatie a retinopatie jako indikátorů mikrovaskulárního onemocnění.

U 396 účastníků, jejichž střední věk byl 62 let a kteří měli cukrovku v průměru 3,5 roku, mělo 12 % krátkou dobu spánku, 60 % bylo v optimálním rozmezí a 28 % mělo dlouhou dobu spánku. Prevalence mikrovaskulárního poškození byla 38 %, 18 % a 31 %, v tomto pořadí, pro skupiny s krátkou, optimální a dlouhou dobou spánku. Krátká doba spánku byla významně spojena s 2,6krát vyšším rizikem mikrovaskulárního onemocnění ve srovnání s optimální délkou spánku. Dlouhý spánek byl nezávisle spojen s 2,3krát vyšším rizikem.

Vědci zjistili, že věk pozitivně ovlivňuje souvislost mezi krátkým trváním spánku a mikrovaskulárním onemocněním. U účastníků mladších 62 let zvýšilo krátké trvání spánku riziko mikrovaskulárního poškození 1,2krát ve srovnání se skupinou s optimální délkou spánku. Zatímco u lidí ve věku 62 a více let byl krátký spánek spojen s 5,7násobným zvýšením poškození malých krevních cév. Vliv věku na riziko mikrovaskulárního onemocnění ve skupině s dlouhým spánkem nebyl statisticky významný.

„V nedávno diagnostikované.“ [type 2 diabetic] U pacientů jsou krátké i dlouhé doby spánku spojeny s vyšší prevalencí mikrovaskulárních onemocnění ve srovnání s optimální délkou spánku v noci,“ uvedli vědci. „Věk zesiluje souvislost mezi krátkým trváním spánku a mikrovaskulárním onemocněním, což naznačuje zvýšenou zranitelnost u starších jedinců.“

Vědci tvrdí, že jejich zjištění naznačují, že spánkové intervence, jako je kognitivně behaviorální terapie (CBT), mohou být oprávněné k řešení tohoto rizikového faktoru. K posouzení vlivu kvality spánku na riziko komplikací diabetiků je zapotřebí další studie.

Studie zatím nebyla zveřejněna. Bude představen na letošním výročním zasedání Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) v září.

Zdroj: Fakultní nemocnice Odense prostřednictvím Scimex







Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com