Nová globální studie zjistila, že u každého druhého člověka bude do 75 let diagnostikována alespoň jedna porucha duševního zdraví. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto poruch se poprvé objevují v dětství nebo rané dospělosti, vědci tvrdí, že jejich zjištění zdůrazňují důležitost včasné intervence šité na míru ohroženým lidem.
Poruchy duševního zdraví nejsou neobvyklé; postihují velký počet lidí na celém světě a narušují jejich blahobyt, práci a společenský život. Zajištění dostupnosti služeb pro účinnou diagnostiku a léčbu duševních chorob vyžaduje důkladné pochopení jejich rozsahu, koho a kdy pravděpodobně postihne.
Nová studie společně vedená výzkumníky z University of Queensland a Harvard Medical School analyzovala údaje od 156 331 respondentů z 32 průzkumů Světové zdravotnické organizace (WHO) v 29 zemích, včetně 12 zemí s nízkými a středními příjmy a 17 zemí s vysokými příjmy v letech 2001 až 2022.
Plně strukturovaný rozhovor s psychiatrickou diagnózou byl použit k posouzení věku nástupu, celoživotní prevalence a rizika 13 duševních poruch zahrnutých do DSM-IV, čtvrtého vydání oficiálního diagnostického manuálu Americké psychiatrické asociace, do věku 75 let.
Zahrnuty poruchy byly panická porucha nebo agorafobie, generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha (PTSD), sociální fobie, specifická fobie, velká depresivní porucha, bipolární porucha, porucha závislosti na alkoholu, porucha závislosti na drogách, porucha závislosti na drogách ADHD a intermitentní výbušná porucha.
Výsledky prokázaly vysokou prevalenci poruch duševního zdraví, přičemž přibližně u 50 % populace se očekává, že se do 75 let vyvine alespoň jedna porucha.
„Nejčastějšími poruchami nálady, jako je velká deprese nebo úzkost,“ řekl John McGrath, hlavní autor studie. „Také jsme zjistili, že riziko určitých duševních poruch se liší podle pohlaví.“
U žen byly třemi nejčastějšími poruchami duševního zdraví deprese, specifická fobie (zneschopňující úzkost, která zasahuje do každodenního života) a PTSD. Tři nejčastější poruchy u mužů byly zneužívání alkoholu, deprese a specifická fobie.
Klíčovým zjištěním studie, říkají vědci, bylo, že „podstatná část“ duševních poruch se pravděpodobně poprvé objevila v dětství, dospívání nebo mladé dospělosti. Kromě tradičních poruch v dětství, jako je ADHD, bylo často zjištěno, že běžné duševní poruchy, jako je velká depresivní porucha, generalizovaná úzkostná porucha a panická porucha, mají svůj první nástup mezi dětstvím a ranou dospělostí.
„Vrchní věk prvního nástupu byl v 15 letech, s průměrným věkem začátku 19 u mužů a 20 u žen,“ řekl McGrath. „To dává váhu potřebě investovat do základních neurověd, abychom pochopili, proč se tyto poruchy vyvíjejí.“
Vzhledem k nízkému věku nástupu některých poruch vědci říkají, že poskytovatelé služeb duševního zdraví se musí zaměřit zejména na poskytování včasné diagnózy a intervence mladým lidem.
„Služby musí být schopny rychle odhalit a léčit běžné duševní poruchy a být optimalizovány tak, aby vyhovovaly těmto pacientům v těchto kritických částech jejich života,“ řekl Ronald Kessler, jeden ze spoluautorů studie. „Pochopením věku, ve kterém se tyto poruchy běžně objevují, můžeme přizpůsobit zásahy v oblasti veřejného zdraví a přidělit zdroje, abychom zajistili, že ohroženým jedincům bude k dispozici vhodná a včasná podpora.“
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com